Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pravěká svatyně, Makotřasy

18. 12. 2016

Prakticky celý nám známý svět je protkán nejrůznějšími magickými a záhadnými místy a mnohé z nich se nacházejí i na našem území. Je překvapivé a zároveň docela příjemné vědět, že právě v naší zemi se nacházejí nejrůznější unikáty těšící se dokonce světového významu, např. co se týče archeologie, ale i mnohých záhad a tajemství. Některá z těchto míst jsou však velice záhadná až dokonce nebezpečná, a jedno z takových se nachází nedaleko Kladna poblíž nenápadné vesničky jménem Makotřasy. Prakticky celý nám známý svět je protkán nejrůznějšími magickými a záhadnými místy a mnohé z nich se nacházejí i na našem území. Je překvapivé a zároveň docela příjemné vědět, že právě v naší zemi se nacházejí nejrůznější unikáty těšící se dokonce světového významu, např. co se týče archeologie, ale i mnohých záhad a tajemství. Některá z těchto míst jsou však velice záhadná až dokonce nebezpečná, a jedno z takových se nachází nedaleko Kladna poblíž nenápadné vesničky jménem Makotřasy.

Ti, kdož se zajímají o archeologii, možná ví, že právě zde byla v roce 1961 při stavbě dálnice R7 na Prahu objevena unikátní pravěká svatyně, pocházející z období asi 3500 let př.n.l. Dnes už ji na místě bohužel nenajdete, jelikož musela zcela ustoupit budoucí dálnici. Stále však můžete navštívit místo, kde se svatyně nacházela. Tzv. Makotřaský čtverec je oblast tvaru přesného čtverce asi 300x300 metrů a zmíněná dálnice ho úhlopříčkou protíná přímo v jeho polovině. Makotřaská svatyně patří mezi největší české záhady a také mezi ty nejnebezpečnější. Toto místo má údajně velmi silnou negativní energii, velmi často se zde stávají dopravní nehody, při níž řidiči vypovídají silné pocity nevolnosti a dezorientace. Proč tomu tak je?

img_4879.jpg img_4790-0.jpg

Z archeologického hlediska patří Makotřaský čtverec k lidem tzv. kultury nálevkovitých pohárů, jejíž artefakty byly v lokalitě nalezeny (dnes je můžete najít ve Sládečkově vlastivědném muzeu v Kladně). Kultura nálevkovitých pohárů se řadí k pozdní době kamenné a z nálezů, které z lokality máme, víme, že v této kultuře už se vyskytovalo i první zpracování kovů, konkrétně mědi, a toto naleziště je tak nejstarším dokladem zpracování kovů na našem území. Celou oblast tvoří již zmíněný čtverec, v jehož středu se nacházela čtvercová svatyně o straně asi 100 metrů. Na jih od čtverce se nacházel ještě další, obloukový val, jež zřejmě představoval ohradu pro dobytek.

Co se týče účelu celé stavby, domníváme se, že kromě náboženského využití měla čtvercová stavba i jakýsi astronomický a kalendářní účel a že Makotřaský čtverec by mohl být nejstarší doloženou astronomickou observatoří v Evropě, třebaže o této teorii existují jisté pochybnosti. Zvláštní orientace čtverce nám umožňuje, abychom na jeho území našli nejrůznější přímky protínající čtverec ve velmi přesných astronomicky významných směrech, a navíc mnohé z těchto přímek zároveň spojují i další významné keltské památky naší země, jako např. Budeč a hora Říp, kterou odsud, ostatně, můžete při dobrém počasí vidět.

ctverec_nakres.jpg

Že se jednalo především o náboženskou stavbu nám dokládá už její samotná struktura. Hradba celé stavby byla tvořena zvláštní kombinací příkopu a dřevěné palisády, postavené na jeho dně, která byla příliš nízká na to, aby měla obranný charakter. Na místě nebyly nalezeny žádné stopy po obytných domech, kromě tavných pecí určených ke zpracování mědi zde však byly nalezeny desítky pohřebních jam, v nichž bylo uloženo poměrně velké množství lidských koster. Kromě několika klasických hrobů, v nichž bylo nalezeno mnoho předmětů přidávaných do hrobů zemřelého se na místě našlo i mnoho koster, jež byly do jam umístěny či snad dokonce pohozeny bez nějakého zvláštního pořádku a navíc mnohé z nich zřejmě zemřeli násilnou smrtí, zpřelámané údy, údery do hlavy a oddělené hlavy naznačující, že se zde v minulosti zřejmě udála nějaká krvavá událost.

223-skrcenci.jpg makot1.jpg

Takže, co se na místě vlastně stalo a proč se tyto události dodnes promítají do této krajiny? Jsou zmrzačené ostatky v jamách pozůstatky jakýchsi krvavých obětí bohům, nebo se na tomto místě kdysi odehrál masakr, možná útok nájezdníků z cizích, kočovných kmenů? Způsobila snad stavba dálnice narušení negativních energií tohoto místa, které od té doby ovlivňují celé okolí? Neignorovatelnou skutečností zůstává i fakt, že Makotřasy se nacházejí jen několik kilometrů od vesnice Lidice, za jejichž vypálením i po mnoho let zůstávají otazníky. Byly Lidice jen snahou potrestat místní obyvatele, nebo je v tom něco víc? Je známá skutečnost, že Hitler a jeho přívrženci se vždy velmi zajímali o okultismus a magii a jedna teorie říká, že vypálení Lidic mělo sloužit jako hromadná, rituální vražda, která měla Nacistům zajistit moc a příznivé naklonění místních sil. Je tedy možné, že negativní energie, kterou nacisté při svém krutém vraždění uvolnili, ovlivňuje už tak energeticky nestabilní oblast v Makotřaském čtverci?

Z hlediska archeologie i záhadologie nám okolo Makotřaské svatyně stále ještě zůstává mnoho otázek, na nichž se možná odpověď už nedozvíme. Toto místo již dnes nenese žádné stopy po tom, co zde bylo nebo co se zde událo, ovšem duchové tohoto místa zde stále zůstávají a pokud tudy povede vaše cesta, dávejte si raději velký pozor...

img_4794.jpg

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář