1. ročník
STONEHENGE
Stonehenge, nejznámější megalitická památka na světě, se nachází na planině nedaleko města Salisbury, asi 120 km od Londýna. Jedná se o tzv. henge, kamenný kruh doplněný o kruhový val s příkopem, jehož průměr v případě Stonehenge dosahuje 116 metrů. Stavba Stonehenge, rozdělená na tři fáze, probíhala v letech 2950 - 1600 př. n. l. Stonehenge je tvořen z mnoha hornin, včetně mnohých, které se nevyskytují na lokalitě v níž je postaven, např. nejslavnější, tzv. modré kameny, jež mají mít údajně značnou léčivou moc, pocházejí z asi 200 km vzdáleného dolu Preseli, a je tedy značnou záhadou, jakým způsobem dokázali lidé těžké kameny převézt a následně je vztyčit. Ovšem největším tajemstvím je otázka k čemu vlastně Stonehenge mělo sloužit. Pravděpodobně se však jednalo o jakousi astronomickou svatyni a zároveň jako místo určené pro rituály a kulturní shromáždění.
KAMENNÉ ŘADY V CARNACU
Areál carnackých megalitů se nachází v severozápadní Francii v Bretani, oblasti, která je na megalitické památky velice bohatá. Jeho nejznámější částí jsou řady tvořené mnoha tisíci menhirů, které se táhnou krajinou až do několika kilometrů a jsou rozdělené do několika částí. Dále pak areál tvoří velké množství dolmenů, kamenných kruhů a samostatně stojících kamenů a také velká mohyla Saint-Michel. Kamenné řady byly pravděpodobně vztyčeny v období 5. tisíciletí př. n. l., o jejich původu ani účelu se toho však mnoho neví. Podobně jako u Stonehenge jsou však často považovány za místo kultovní, navíc jednotlivé kamenné stavby na sebe svým postavením vzájemně navazují, a některým z nich jsou přisuzovány astronomické souvislosti. V nedaleké vesnici Locmariaquer se pak nacházejí další zajímavé megality mimo jiné také největší menhir na světě, velký zlomený menhir Er Grah.
MALTSKÉ KAMENNÉ CHRÁMY
Megalitické stavby na maltských ostrovech patří nejenom mezi nejstarší megality, ale také mezi nejstarší lidské stavby vůbec. Pocházejí z období 5. tisíciletí př. n. l., a na obou ostrovech se jich nachází více než 40, přestože jen málo z nich je zachovalých natolik, abychom je mohli skutečně fyzicky navštívit. Jednalo se nepochybně o centrum místního náboženského kultu Matky Země, jejíž šošky se našly ve všech chrámech. Ačkoliv jsou chrámy různě velké, všechny jsou stavěny do zvláštního tvaru připomínající trojlístek, mezi ty nejznámější patří Ggantija, který je z maltských chrámů největší, mezi další zajímavé pak patří Hagar Qim, Mnajdra a Tarxien, mezi nejzajímavější patří v neposlední řadě i Hal Saflieni, také známé jako Hypogeum, rozsáhlé bludiště podzemních chodeb jež kdysi sloužilo jako pohřebiště a zřejmě také jako kultovní místo a náboženské centrum.
PLANINA DŽBÁNŮ
Tzv. Planina džbánů, také někdy nazývána jako Planina hrnců, patří mezi nejpodivnější a nejzajímavější megalitické výtvory. Nachází se v Laosu poblíž města Phonsavan, od hlavního města vzdáleném asi 200 km a rozsáhlý areál jejich výskytu je rozdělen do několika lokalit. Nachází se zde asi 5000 nádob nejrůznějších velikostí, tvořených většinou z pískovce či vápence, jejichž stáří se odhaduje na zhruba 2000 let, ta nejvyšší z nich měří na výšku tři metry a váží kolem 6 tun. Zkoumání kamenných džbánů je bohužel značně ztíženo nevybuchlou municí, která zde zbyla po bombardování krajiny v 60. letech, proto toho o nádobách zatím mnoho nevíme, podle některých teorií však tyto nádoby mohly sloužit buďto jako skladovací nádoby na vodu či rýži, nebo jako pohřební urny, což by podporovaly i lidské ostatky, jež byly v okolí nádob nalezeny.